Žalm 32
Radujte se, spravedliví, z Hospodina, * sluší se, aby ho dobří chválili.
Citerou oslavujte Hospodina, * hrejte mu na desetistrunné harfě.
Zpívejte mu píseň novou, * dovedně sáhněte do strun, slavnostně je rozezvučte!
Neboť Hospodinovo slovo je správné, * spolehlivé je celé jeho dílo.
Miluje spravedlnost a právo, * země je plná Hospodinovy milosti.
Jeho slovem vznikla nebesa, * dechem jeho úst všechen jejich zástup.
Vodstva moří shrnuje jako do měchu, * do nádrží slévá oceány.
Nechť se bojí Hospodina celá země, * všichni obyvatelé světa ať se před ním děsí.
On totiž řekl – a stalo se, * on poručil – a vše povstalo.
Plány pohanů Hospodin maří, * v nic uvádí myšlení národů.
Hospodinův úmysl trvá na věky, * myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin, * blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Z nebe shlíží Hospodin, * vidí všechny smrtelníky.
Z místa, kde sídlí, dívá se * na všechny obyvatele země.
Každému z nich uhnětl srdce, * uvažuje o všech jejich skutcích.
Nezvítězí král početným vojskem, * ani silák se nezachrání velkou udatností.
Zklame kůň, když jde o vítězství, * nezachrání svou velikou silou.
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, * nad těmi, kdo doufají v jeho milost,
aby jejich duše vyrval ze smrti, * aby jim život zachoval za hladu.
Naše duše vyhlíží Hospodina, * on sám je naše pomoc a štít.
V něm se raduje naše srdce, * důvěřujeme v jeho svaté jméno.
Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, * jak doufáme v tebe.
Žalm 33
Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, * ať to slyší pokorní a radují se.
Velebte se mnou Hospodina, * oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě, * vysvobodil mě ze všech mých obav.
Pohleďte k němu, ať se rozveselíte, * vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel, * pomohl mu ve všech jeho strastech.
Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl * kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý, * blaze člověku, který se k němu utíká.
Bojte se Hospodina, jeho svatí! * Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
Mocní strádají a hynou hlady, * nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
Pojďte, synové, a slyšte mě,* naučím vás bát se Hospodina.
Miluje kdo život?* Přeje si dny štěstí?
Zdržuj svůj jazyk od zlého,* své rty od falešných slov.
Chraň se zlého a čiň dobré,* hledej pokoj a usiluj o něj!
Hospodinovy oči hledí na spravedlivé,* k jejich volání se kloní jeho sluch.
Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo,* aby vyhladil ze země vzpomínku na ně.
Spravedliví volali, a Hospodin slyšel,* vysvobodil je z každé jejich tísně.
Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce,*v na duchu zlomené zachraňuje.
Spravedlivý mívá mnoho soužení,* Hospodin ho však ze všech vyprostí.
Chrání všechny jeho kosti,* ani jedna z nich nebude zlomena.
Zloba uštve bezbožníka k smrti,* kdo nenávidí spravedlivého, budou potrestáni.
Hospodin zachraňuje duše svých služebníků,* nebudou pykat, kdo k němu utíkají.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 34
Oboř se, Hospodine, na mé protivníky, * bojuj s těmi, kteří proti mně brojí.
Uchop štít a pavézu, * povstaň mi na pomoc!
Vytas kopí a zastav mé stíhatele, * řekni mé duši: „Já jsem tvá spása!“
Ať se zastydí a zardí, kdo mi ukládají o život, * ať ustoupí s hanbou, kdo zle se mnou smýšlejí!
Ať jsou jako pleva ve větru, * až je požene Hospodinův anděl,
ať jejich cesta je temná a kluzká, * až jim bude Hospodinův anděl v patách!
Vždyť bez příčiny nalíčili na mě svou léčku, * bez důvodu mi vykopali jámu.
Nečekaná zkáza ať je stihne, ať se chytnou do sítě, kterou sami nastražili, * do jámy, kterou vykopali, ať sami spadnou!
Má duše však zajásá Hospodinu, * radovat se bude pro jeho pomoc.
Ze všech svých sil budu volat: „Hospodine, kdo se ti vyrovná? Vysvobozuješ chudáka z moci silnějšího, * nebohého ubožáka z lupičovy ruky.
“Vystoupili nespravedliví svědci, * ptali se mě na to, co nevím.
Za dobré zlým se mi odměnili * tím, že mě opustili.
Vždyť já, když oni churavěli, oděl se kajícím rouchem, * postem se trýznil, modlitbou obíral v nitru,
jako k příteli, jako k bratru se choval, * skleslý byl smutkem, jak bych nad matkou truchlil.
Ale když já jsem klopýtl, měli radost a srotili se, srotili se proti mně a bili mě znenadání. * Drásali mě bez přestání,
tupili, posmívali se mi, * skřípali proti mně zuby.
Pane, jak dlouho budeš přihlížet? * Od řvoucích zvířat vysvoboď mou duši,od lvů můj život.
Vzdám ti díky ve velkém shromáždění,* v zástupech lidu budu tě chválit.
Ať se nade mnou neradují moji nespravedliví nepřátelé, * nechť škodolibě nemžourají, kdo mě nenávidí bez příčiny!
Vždyť o tom, co vede k pokoji, ani nepromluví, * jenom vymýšlejí, jak oklamat mírumilovné lidi.
Otvírají na mě svá ústa, * říkají s posměchem: „Viděli jsme to na vlastní oči!“
Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, Pane, * nevzdaluj se ode mě!
Probuď se, procitni a zachraň mě, * Bože můj a Pane, ujmi se mě!
Suď mě podle své spravedlnosti, Hospodine, můj Bože, * ať nade mnou nejásají!
Ať si nemyslí s posměchem: „Právě tohle jsme chtěli!“ * Nechť neříkají:„Zničili jsme ho!“
Nechť se spolu zastydí a zahanbí všichni, kdo se radují z mého neštěstí, * ať se odějí hanbou a potupou, kdo se nade mě vyvyšují.
Nechť jásají a plesají, kdo přejí mé spravedlivé věci, * ať mohou stáleříkat:
Buď veleben Hospodin, * on přeje vše nejlepší svému služebníku.
Můj jazyk bude oslavovat tvou spravedlnost, * stále hlásat tvou chválu.
Žalm 35
Nepravost mluví bezbožnému v srdci, * na bázeň před Bohem se neohlíží,
a tak namlouvá sám sobě, * že se jeho vina nenajde a nezoškliví.
Slova jeho úst jsou nepravost a faleš, * přestal mít rozum a jednat správně.
Na svém lůžku přemítá o nepravosti, * stojí na nedobré cestě, neštítí se zlého.
Hospodine, tvé milosrdenství sahá až do nebes, * tvoje věrnost až k oblakům.
Tvá spravedlnost je jak Boží hory, † tvé rozsudky jsou jak mořská hlubina, * pomáháš lidem i zvířatům, Hospodine.
Jak vzácná je tvá milost, Bože, * lidé se utíkají do stínu tvých křídel.
Sytí se hojností tvého domu, * napájíš je proudem svého blaha.
Neboť u tebe je pramen života, * v tvé záři vidíme světlo.
Zachovej svou milost těm, kdo tě znají, * svou spravedlnost těm, kdo jsou upřímného srdce!
Noha nadutců ať mě nepřišlápne, * ruka hříšníků ať se mnou nesmýká!
Hle, padli, kdo páchali nepravost, * jsou svrženi a nemohou povstat!
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 36
Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, * nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
vždyť zvadnou rychle jako tráva, * jako zelená bylina uschnou.
Doufej v Hospodina a čiň dobro, * pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu * a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud, * v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, * tvému právu jak polednímu jasu.
Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! † Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí * a při tom strojí úklady.
Přestaň se hněvat a zanech zlosti, * nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
Neboť zločinci budou vyhlazeni, * kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, * nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
Pokorní však budou vlastnit zemi, * budou se těšit z hlubokého klidu.
Bezbožník strojí úklady spravedlivému,* skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje,* vidí, že se blíží jeho den.
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk,* aby skláli chudáka a ubožáka,
aby povraždili ty,* kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce* a jejich luky se zlámou.
Lepší je troška, kterou má spravedlivý,* než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena,* ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Hospodin pečuje o život bezúhonných,* dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí,* nasytí se ve dnech hladu.
Ano, bezbožníci zhynou,* nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí,* spravedlivý se však ustrne a rozdává.
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi,* ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu,* má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet,* protože mu Hospodin podpírá ruku.
Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn,* že by jeho děti žebraly o chléb.
Pokaždé se ustrne a půjčí,* za to na jeho dětech spočine požehnání.
Chraň se zlého a čiň dobré,* a přežiješ věky,
neboť Hospodin miluje spravedlnost,* neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou, potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi,* budou ji obývat věčně.
Ústa spravedlivého mluví moudře,* jeho jazyk hovoří, co je správné.
Boží zákon mu ovládá srdce,* proto nevrávorají jeho kroky.
Bezbožník číhá na spravedlivého,* snaží se ho zabít.
Hospodin však mu ho neponechá v moci,* nedá ho odsoudit, až bude souzen.
Doufej v Hospodina,* a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi,* s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
Viděl jsem zpupného bezbožníka,* vypínal se jako košatý cedr.
Přešel jsem – a hle, už ho nebylo,* hledal jsem ho – a nenašel.
Všimni si člověka bezúhonného,* pozoruj poctivého:
vždyť budoucnost patří* pokojným lidem.
Hříšníci však budou všichni zničeni,* vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.
Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina,* v dobách tísně je jim útočištěm.
Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje,* bezbožníků je zbavuje a chrání je, protože se k němu utíkají.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.