Žalm 119
K Hospodinu jsem volal ve své bídě, * a vyslyšel mě:
Hospodine, vysvoboď mě ze lživých rtů, * od zrádného jazyka!
Co se ti dá a co se ti přidá, * jazyku zrádný?
Ostré šípy bojovníka * a z kručinky žhavé uhlí.
Běda mi, že musím přebývat u Mešechů, * bydlit v kedarských stanech!
Dlouho již bydlím u těch, * kteří nenávidí pokoj.
Když já mluvím o míru, * oni chtějí válku.
Žalm 120
Zvedám své oči k horám. * Odkud mi přijde pomoc?
Pomoc mi přijde od Hospodina, * který učinil nebe i zemi.
Nedopustí, aby se tvá noha zvrtla, * nebude dřímat tvůj strážce.
Ano, nebude dřímat a spát * Izraelův strážce.
Hospodin tě střeží, * Hospodin je tvým ochráncem po tvé pravici.
Za dne ti slunce neublíží, * ani měsíc v noci.
Hospodin tě bude střežit ode všeho zlého, * střežit bude tvou duši.
Hospodin bude střežit tvůj odchod i příchod * nyní i navěky.
Žalm 121
Zaradoval jsem se, když mi řekli: * „Do domu Hospodinova půjdeme!“
Už stojí naše nohy * v tvých branách, Jeruzaléme!
Jeruzalém je vystavěn jako město, * spojené v jeden celek.
Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy, * jak to zákon přikazuje Izraeli, aby chválil Hospodinovo jméno.
Tam stojí soudní stolce, * stolce Davidova domu.
Vyprošujte Jeruzalému pokoj: * ať jsou v bezpečí, kdo tě milují,
ať vládne mír v tvých hradbách, * bezpečnost v tvých palácích!
Kvůli svým bratřím a přátelům * budu říkat: Pokoj v tobě!
Kvůli domu Hospodina, našeho Boha, * budu ti přát štěstí.
Žalm 122
Zvedám své oči k tobě, * který trůníš na nebi.
Hle, jako oči služebníků hledí * na ruce svých pánů,
jako oči služebnice hledí * na ruce své paní,
tak hledí naše oči na Hospodina, našeho Boha, * dokud se nad námi nesmiluje.
Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, * neboť jsme přesyceni pohanou.
Přesycena je naše duše * výsměchem boháčů, pohanou pyšných.
Žalm 123
Kdyby Hospodin nebyl s námi * – ať to vyzná Izrael –
kdyby Hospodin nebyl s námi, * když se na nás obořili lidé,
zaživa by nás pohltili, * když jejich hněv vzplál proti nám.
Voda by nás byla zatopila, † příval by se byl převalil přes nás, * přes nás by se převalily rozbouřené vody.
Veleben buď Hospodin, že nás nevydal * za kořist jejich zubům!
Naše duše vyvázla jako pták * z ptáčníkovy léčky;
léčka se přetrhla, * a my jsme volní.
Naše pomoc je ve jménu Hospodina, * který učinil nebe a zemi.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 124
Kdo doufají v Hospodina, jsou jako hora Sión, * která nekolísá, trvá navěky.
Jeruzalém obklopují hory: † tak je Hospodin kolem svého lidu * nyní i navěky.
Neboť nezůstane žezlo bezbožníků * nad údělem spravedlivých,
aby spravedliví nevztáhli * své ruce po nepravosti.
Dobrým, Hospodine, popřej dobro, * i těm, kdo jsou upřímní v srdci.
Ty však, kteří uhýbají na své křivé cesty, † odstraň se zločinci, Hospodine! * Pokoj buď s Izraelem!
Žalm 125
Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, * byli jsme jako ve snách.
Tehdy byla naše ústa plná smíchu * a náš jazyk plný jásotu.
Tehdy se říkalo mezi pohany: * „Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“
Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, * naplnila nás radost.
Hospodine, změň náš osud, * jako se mění údolí na jihu země.
Kdo sejí v slzách, * žnout budou s jásotem.
Vycházejí s pláčem, * když nesou semeno k setí:
přijdou však s jásotem * a přinesou své snopy.
Žalm 126
Když nestaví dům Hospodin, * marně se lopotí, kdo ho stavějí;
když nestřeží město Hospodin, * marně bdí strážce.
Marné je časně vstávat, † dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy; * neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.
Hle, Hospodinovým darem jsou synové, * odměnou je plod lůna.
Čím jsou bojovníku šípy v ruce, * tím jsou synové z mladých let.
Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; * nepřijdou do hanby, když se budou v branách soudit s protivníky.
Žalm 127
Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, * kdo kráčí po jeho cestách.
Budeš jísti z výtěžku svých rukou, * bude ti blaze a dobře.
Tvá manželka bude jako plodná réva * uvnitř tvého domu.
Tvoji synové jako výhonky oliv * kolem tvého stolu.
Hle, tak bývá požehnán muž, * který se bojí Hospodina.
Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, * abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života,
abys viděl syny svých synů: * Pokoj v Izraeli!
Žalm 128
Velmi mě sužovali od mého mládí, * – ať si to Izrael řekne, –
velmi mě sužovali od mého mládí, * ale nepřemohli mě!
Oráči orali na mých zádech, * táhli své dlouhé brázdy.
Ale spravedlivý Hospodin * zpřetínal provazy bezbožníků.
Ať se zahanbí a nazpět ustoupí * všichni, kdo nenávidí Sión.
Ať jsou jako tráva na střechách, * která uschne dřív, než ji vytrhají;
žnec jí nenaplní svou hrst, * ani svou náruč, kdo váže snopy.
Kolemjdoucí neříkají: † „Hospodin vám žehnej!“ * „Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 129
Z hlubin volám k tobě, Hospodine, * † Pane, vyslyš můj hlas!
Tvůj sluch ať je nakloněn * k mé snažné prosbě!
Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine, * Pane, kdo obstojí?
Ale u tebe je odpuštění, * abychom ti mohli v úctě sloužit.
Doufám v Hospodina, * duše má doufá v jeho slovo,
má duše čeká na Pána * více než stráže na svítání.
Více než stráže na svítání * ať čeká Izrael na Hospodina,
neboť u Hospodina je slitování, * hojné je u něho vykoupení.
On vykoupí Izraele * ze všech jeho provinění.
Žalm 130
Hospodine, mé srdce se nevypíná, * nevyvyšují se mé oči,
neženu se za velikými věcmi * pro mě nedostižnými.
Spíše jsem uklidnil a utišil svou duši † jako dítě na matčině klíně; * jako dítě, tak je má duše ve mně.
Doufej, Izraeli, v Hospodina * nyní i navěky.
Žalm 131
Pamatuj, Hospodine, na Davida, * na veškerou jeho starostlivost,
jak přísahal Hospodinu, * sliboval Mocnému Jakubovu:
„Nevkročím do svého obytného domu, * nevstoupím na své připravené lůžko,
nepopřeji spánku svým očím, * svým víčkům odpočinku,
dokud nenaleznu místo pro Hospodina, * příbytek Mocnému Jakubovu.“
Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, * nalezli jsme ji na polích Jaaru.
Vejděme do jeho příbytku, * klaňme se u podnože jeho nohou.
Vstaň, Hospodine, vejdi na místo svého odpočinku * ty i tvá vznešená archa!
Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost * a tvoji zbožní ať se jásotem rozjásají!
Pro Davida, svého služebníka, * neodmítej tvář svého pomazaného!
Přísahal Hospodin Davidovi s věrností,* kterou neporuší: „Potomka z tvého rodu dosadím na tvůj trůn.
Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu, na mé příkazy, kterým je naučím,* též jejich synové navěky budou sedět na tvém trůně!“
Neboť Hospodin si vyvolil Sión,* přál si ho mít za své sídlo:
„To je můj příbytek navěky,* zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.
Jeho pokrmy štědře požehnám,* jeho chudé nasytím chlebem.
Jeho kněze obléknu v spásu,* jeho zbožní se jásotem rozjásají.
Zde dám vyrašit rohu Davidovu,* rozžehnu svítilnu svému pomazanému.
Jeho nepřátele obléknu v hanbu,* ale na něm zazáří má koruna.“
Žalm 132
Hle, jak je dobré a jak milé, * když bratři bydlí pospolu:
Jak nejlepší olej na hlavě, † který stéká na vousy, na vousy Árónovy, * který stéká na lem jeho roucha;
jak hermonská rosa, * která se snáší na siónskou horu:
tam uděluje Hospodin požehnání, * život navěky.
Žalm 133
Nuže, velebte Hospodina, * všichni Hospodinovi služebníci,
kteří sloužíte v Hospodinově domě * v nočních hodinách.
Zvedněte ruce ke svatyni * a velebte Hospodina!
Požehnej ti Hospodin ze Siónu, * neboť on učinil nebe i zemi.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.