Žalm 85
Nakloň, Hospodine, svůj sluch a vyslyš mě, * vždyť jsem ubohý a chudý.
Zachovej mou duši, neboť jsem ti oddán, * pomoz svému služebníku, který v tebe doufá.
Ty jsi můj Bůh, smiluj se nade mnou, Pane, * neboť stále k tobě volám.
Obvesel život svého služebníka, * neboť k tobě, Pane, pozvedám svou duši.
Tys totiž, Pane, dobrý a shovívavý, * nejvýš milosrdný ke všem, kdo volají k tobě.
Vyslyš, Hospodine, mou modlitbu, * všimni si hlasu mé snažné prosby.
V den svého soužení k tobě volám, * ty mě přec vyslyšíš!
Nikdo mezi bohy se ti nevyrovná, Pane, * nic se nepodobá tvým skutkům.
Všechny národy, které jsi učinil, přijdou, † budou se ti klanět, Pane, * a velebit tvé jméno.
Protože tys veliký a činíš divy, * ty jediný jsi Bůh.
Pouč mě o své cestě, Hospodine, abych kráčel v tvé pravdě, * veď mé srdce, aby se bálo tvého jména.
Chci tě chválit, Pane, můj Bože, celým svým srdcem * a věčně velebit tvé jméno.
Neboť veliká byla ke mně tvá láska * a z hlubin podsvětí jsi vytrhl mou duši.
Bože, povstali proti mně zpupní lidé † a tlupa násilníků mi ukládá o život, * neberou na tebe ohled.
Ty však jsi, Pane, Bůh milosrdný a milostivý, * váhavý k hněvu, svrchovaně laskavý a věrný.
Obrať se ke mně a smiluj se nade mnou, † uděl sílu svému služebníku * a zachraň syna své služebnice.
Dej mi znamení své přízně, † ať to vidí, kdo mě nenávidí, a zahanbí se, * že ty, Hospodine, jsi mi pomohl a potěšil mě.
Žalm 86
Hospodin miluje, co založil na svatých horách, * miluje brány Siónu nad všechna Jakubova sídla.
Slavné věci se o tobě vypravují, * město Boží!
Připočtu Rahab i Bábel mezi své ctitele, † ba i Filištínsko, Tyrus s Etiopií; * i ti se tam narodili.
O Siónu se řekne: „Jeden jako druhý se v něm narodil, * sám Svrchovaný mu dal pevný základ.“
Hospodin zapíše do knihy národů: * „Tito se tam narodili.“
Při tanci budou zpívat: * „Všechna zřídla mé spásy jsou v tobě.“
Žalm 87
Hospodine, můj Bože, volám ve dne, * hořekuji před tebou v noci.
Kéž pronikne k tobě má modlitba, * nakloň svůj sluch k mému volání!
Neboť bědami je nasycena má duše * a můj život se blíží podsvětí.
Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, * jsem jako člověk bez pomoci.
Mezi mrtvými je moje lože, * mezi zabitými, kteří leží v hrobě;
na ty už nevzpomínáš, * jsou vyloučeni z tvé péče.
Položils mě do hluboké jámy, * do temnot a do propastí.
Doléhá na mě tvůj hněv, * všechny své přívaly jsi na mě vylil.
Odpudils ode mě známé, † zošklivil jsi mě před nimi, * jsem v žaláři, nevyváznu!
Mé oko hasne utrpením, † denně k tobě, Hospodine, volám, * k tobě vztahuji své ruce.
Děláš snad zázraky pro mrtvé, * či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?
Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, * o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?
Lze poznat tvé divy v temnotách, * tvou milost v kraji zapomnění?
Já však volám k tobě, Hospodine, * má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.
Proč mě odmítáš, Hospodine, * a přede mnou skrýváš svou tvář?
Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, * vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.
Převalil se přese mě tvůj hněv, * zahubily mě tvé hrůzy.
Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, * koldokola mě obkličují.
Odcizils mi přítele i druha, * temnota je mou důvěrnicí.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 88
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech, * po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“ * Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
„Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, * přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
Navěky zajistím tvůj rod * a tvůj trůn zbuduji pro všechna pokolení.
“Nebesa oslavují tvé divy, Hospodine, * a tvou věrnost shromáždění svatých.
Neboť kdo se může v oblacích rovnat Hospodinu, * kdo z Božích synů se podobá Pánu?
Bůh je strašný ve sboru svatých, * veliký a hrozný nad všechny kolem sebe.
Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? * Mocný jsi, Hospodine, a tvá věrnost tě obklopuje.
Ty vládneš nad nezkrotným mořem, * ty poutáš jeho vzduté vlny.
Tys probodl a rozdupal Rahab, * svým silným ramenem jsi rozptýlil své nepřátele.
Tvá jsou nebesa, tvá je i země, * založil jsi svět a vše, co jej plní.
Sever i jih jsi stvořil, * Tábor a Hermon plesají v tvém jménu.
Tvé rámě je mocné, silná je tvá ruka, * zdvižena tvá pravice.
Spravedlnost a právo jsou základem tvého trůnu, * milost a věrnost před tebou kráčejí.
Šťastný je lid, který dovede oslavovat, * chodí, Hospodine, v záři tvé tváře.
V tvém jménu jásají ustavičně * a honosí se tvou spravedlností.
Neboť ty jsi leskem jejich moci * a tvou přízní roste naše síla.
Vždyť náš vladař náleží Hospodinu, * náš král Svatému Izraele.
Kdysi ve vidění jsi mluvil ke svým zbožným * a řekls: „Jinochu jsem dal přednost před bojovníkem, povýšil jsem vyvoleného z lidu.
Nalezl jsem Davida, svého služebníka, * pomazal jsem ho svým svatým olejem,pevně ho drží má ruka i mé rámě ho posiluje.
Nepřítel ho neoklame, * zvrácený člověk ho nepokoří.
Zničím před ním jeho protivníky * a pobiji ty, kdo ho nenávidí.
Má věrnost a láska ho budou provázet, * ve jménu mém zmohutní jeho síla.
Položím jeho ruku na moře * a na řeky jeho pravici.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, * můj Bůh a skála mé spásy.
Já pak ho ustanovím prvorozeným synem, * nejvyšším mezi králi země.
Navěky mu zachovám svou milost, * má smlouva s ním platit nepřestane.
Dám věčné trvání jeho rodu, * jeho trůn bude jako věk nebes.
Jestliže jeho synové opustí můj zákon a nebudou jednat podle mých příkazů,* jestliže poskvrní má ustanovení a nezachovají má přikázání:
potrestám metlou jejich nepravost * a ranami jejich provinění.
Svou milost mu však neodejmu * a svou věrnost neporuším.
Nezapřu svoji smlouvu, * výrok svých rtů nepozměním.
Jednou provždy jsem přísahal při své svatosti, * jistě nezalžu Davidovi.
Jeho potomstvo potrvá navěky, * jeho trůn bude přede mnou jako slunce,
jako měsíc, který je upevněn navěky, * věrný svědek na nebi.“
A přece jsi zamítl a zavrhl, * zanevřels na svého pomazaného.
Pohrdl jsi smlouvou svého služebníka, * jeho korunu znesvětils v prachu.
Pobořils všechny jeho hradby, * jeho tvrze proměnils v trosky.
Každý, kdo šel kolem, ho oloupil, * svým sousedům zůstal pro smích.
Povýšil jsi pravici jeho protivníků, * rozveselils všechny jeho nepřátele.
Otupil jsi ostří jeho meče * a nepomohl jsi mu v boji.
Nechals vyblednout jeho lesk * a jeho trůn jsi povalil na zem.
Ukrátils dny jeho mladistvé svěžesti, * zahrnul jsi ho hanbou.
Jak dlouho, Hospodine? Chceš se stále skrývat? * Bude tvůj hněv hořet jak oheň?
Uvaž, jak krátký mám život, * jak pomíjivé stvořils všechny lidi!
Žije někdo, kdo by neuzřel smrti? * Kdo by se zachránil z moci podsvětí?
Kde jsou, Pane, tvé bývalé milosti, * které jsi přísahal Davidovi při své věrnosti?
Pamatuj, Pane, na potupu svých služebníků, * nosím v klíně všechna nepřátelství národů,
jimiž tupí, Hospodine, tvoji nepřátelé, * jimiž tupí jednání tvého pomazaného.
Požehnán buď Hospodin navěky! * Staň se! Staň se!
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 89
Pane, tys nám býval útočištěm * od pokolení do pokolení!
Dříve než se zrodily hory, než povstala země a svět, * od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože!
Rozkazem vracíš člověka v prach * a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“
Neboť tisíc let je v tvých očích † jako včerejší den, který minul, * a jako noční hlídka.
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, * podobají se pučící trávě:
Zrána kvete a bují, * večer je skosena a vadne.
Hyneme vskutku pro tvůj hněv, * děsíme se pro tvé rozhořčení.
Položils před sebe naše viny, * naše tajné hříchy jsou ve světle tvé tváře.
Neboť pominuly všechny naše dny v tvém hněvu, * jako vzdech jsme dokončili svá léta.
Našich let bývá úhrnem sedmdesát, * u toho, kdo je při síle, osmdesát.
Většina jich je lopota a trýzeň, * neboť rychle pomíjejí, a my odlétáme.
Kdo uváží sílu tvého hněvu * a kdo se bojí tvé nevole?
Nauč nás počítat naše dny, * ať dojdeme k moudrosti srdce.
Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? * Slituj se nad svými služebníky!
Nasyť nás brzy svou slitovností, * ať jásáme a radujeme se po celý život!
Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, * za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.
Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, * tvá sláva jejich synům.
Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, † dej zdar práci našich rukou, * dej zdar práci našich rukou!
Žalm 90
Kdo přebýváš v ochraně Nejvyššího, * kdo dlíš ve stínu Všemocného,
řekni Hospodinu: „Mé útočiště jsi a má tvrz, * můj Bůh, v něhož doufám!“
Neboť on tě vysvobodí z léčky ptáčníka, * ze zhoubného moru.
Ochrání tě svými perutěmi, † uchýlíš se pod jeho křídla, * štít a pavéza je věrnost jeho.
Nemusíš se bát noční hrůzy, * šípu létajícího ve dne,
moru, který se plíží ve tmě, * nákazy, jež pustoší o polednách.
I když padne po tvém boku tisíc a po tvé pravici deset tisíc, * k tobě se přece nepřiblíží.
Svýma očima jen můžeš hledět, * a spatříš odplatu bezbožníků.
Neboť Hospodin je tvé útočiště: * za ochranu zvolil sis Nejvyššího.
Nepřihodí se ti nic zlého * a útrapa se k tvému stanu nepřiblíží.
Vždyť svým andělům vydal o tobě příkaz, * aby tě střežili na všech tvých cestách.
Na svých rukou tě ponesou, * abys nenarazil o kámen svou nohou.
Po zmiji a hadu budeš kráčet, * šlapat budeš po lvu i draku.
„Vysvobodím ho, protože lne ke mně, * ochráním ho, protože zná mé jméno.
Vyslyším ho, až mě bude vzývat, † budu při něm v tísni, * zachráním ho a oslavím.
Nasytím ho dlouhým věkem * a ukáži mu svou spásu.“
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.