Žalm 134
Chvalte jméno Hospodinovo; * chvalte, Hospodinovi služebníci,
kteří sloužíte v Hospodinově domě, * v nádvořích domu našeho Boha.
Chvalte Hospodina, protože dobrý je Hospodin, * opěvujte jeho jméno, protože je sladké.
Neboť Hospodin si vyvolil Jakuba, * Izraele za svůj majetek.
Vždyť já vím: velký je Hospodin * a náš Pán je nade všemi bohy.
Cokoli chce Hospodin, činí na nebi i na zemi, * v moři i ve všech hlubinách vod.
Přivádí mraky od končin země, † blesky vyvolává déšť, * ze svých komor vyvádí větry.
Pobil egyptské prvorozence, * lidi i dobytek.
Seslal divy a zázraky uprostřed tebe, Egypte, * na faraona a (na) všechny jeho služebníky.
Potřel mnohé národy * a zabil mocné krále:
Sichona, krále amoritského, Oga, krále bašanského, * a všechny krále kananejské.
Jejich zemi dal do majetku, * do majetku Izraeli, svému lidu.
Hospodine, tvé jméno trvá navěky,* Hospodine, tvá památka od pokolení do pokolení.
Neboť Hospodin brání svůj národ* a smilovává se nad svými služebníky.
Modly pohanů jsou stříbro a zlato,* díla lidských rukou.
Mají ústa, ale nemluví,* mají oči, ale nevidí.
Mají uši, ale neslyší,
a není dechu v jejich ústech.
Jim jsou podobni ti, kdo je zhotovují,* každý, kdo v ně doufá.
Dome Izraelův, velebte Hospodina,* dome Árónův, velebte Hospodina,
dome Leviho, velebte Hospodina,* vy, kteří se bojíte Hospodina, velebte Hospodina!
Buď veleben Hospodin ze Siónu,* on přebývá v Jeruzalémě.
Žalm 135
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, * jeho milosrdenství trvá navěky.
Oslavujte Boha bohů, * jeho milosrdenství trvá navěky.
Oslavujte Pána pánů, * jeho milosrdenství trvá navěky.
On sám učinil velké divy, * jeho milosrdenství trvá navěky.
On moudře učinil nebe, * jeho milosrdenství trvá navěky.
On rozprostřel na vodách zemi, * jeho milosrdenství trvá navěky.
On učinil veliká světla, * jeho milosrdenství trvá navěky:
slunce, aby vládlo ve dne, * jeho milosrdenství trvá navěky,
měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, * jeho milosrdenství trvá navěky.
On pobil Egypťany v jejich prvorozencích,* jeho milosrdenství trvá navěky.
On vyvedl Izraele z jejich středu,* jeho milosrdenství trvá navěky,
mocnou rukou a napřaženým ramenem,* jeho milosrdenství trvá navěky.
On rozdělil Rudé moře,* jeho milosrdenství trvá navěky,
a převedl Izraele jeho středem,* jeho milosrdenství trvá navěky.
On svrhl faraona s jeho vojskem do Rudého moře,* jeho milosrdenství trvá navěky.
On vedl svůj národ na poušti,* jeho milosrdenství trvá navěky.
On potřel veliké krále,* jeho milosrdenství trvá navěky.
On zabil mocné krále,* jeho milosrdenství trvá navěky:
Sichona, krále amoritského,* jeho milosrdenství trvá navěky,
a Oga, krále bašanského,* jeho milosrdenství trvá navěky,
a dal jejich zem do majetku,* jeho milosrdenství trvá navěky,
do majetku Izraeli, svému služebníku,* jeho milosrdenství trvá navěky.
On si vzpomněl na nás v našem ponížení,* jeho milosrdenství trvá navěky,
a vysvobodil nás od našich protivníků,* jeho milosrdenství trvá navěky.
On dává pokrm každému tvoru,* jeho milosrdenství trvá navěky.
Oslavujte Boha nebes,* jeho milosrdenství trvá navěky.
Žalm 136
U babylonských řek, tam jsme sedali a plakali, * když jsme vzpomínali na Sión.
Na vrby toho kraje * jsme zavěsili své citery.
Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli, * kdo nás sužovali,od nás žádali, abychom se radovali: „Zpívejte nám ze siónských písní!“
Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň * v cizí zemi?
Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, * ať mi zchromne pravice!
Ať se mi jazyk přilepí k patru, * když na tebe nevzpomenu, když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.
Hospodine, nezapomeň Edomitům osudný den Jeruzaléma, * kdy křičeli:„Zbořte ho, zbořte až do základů!“
Babylonská dcero, ničitelko, * šťasten, kdo ti odplatí zlo, které jsi nám způsobila!
Šťasten, kdo vezme tvé děti * a roztříští je o skálu!
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 137
Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, * žes vyslyšel slova mých úst.
Budu ti hrát před anděly, * vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu
a slavit budu tvé jméno * pro tvou dobrotu a tvou věrnost,
neboť nade vše jsi zvelebil * své jméno a své zaslíbení.
Když jsem volal, vyslyšels mě, * v mé duši jsi rozhojnil sílu.
Budou tě oslavovat, Hospodine, všichni králové země, * až uslyší slova tvých úst.
Budou opěvovat Hospodinovy cesty: * „Věru, veliká je Hospodinova sláva!“
Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, * pyšného však zdaleka pozná.
Když procházím soužením, zachováváš mi život, † proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku, * zachraňuje mě tvá pravice.
Hospodin pro mě dokončí, co začal. † Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, * dílo svých rukou neopouštěj!
Žalm 138
Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;* ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, všímáš si všech mých cest.
Slovo ještě nemám na jazyku: * hle, už je znáš, Hospodine, celé.
Obklopuješ mě zezadu i zpředu * a kladeš na mě svou dlaň.
Podivuhodná je pro mě tvá znalost, * vznešená a nepochopitelná.
Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří?
I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!
I kdybych si připjal křídla jitřenky a spočinul na nejzazším moři * ,i tam mě povede tvá ruka a uchopí mě tvá pravice.
I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje a noc mě obklopí místo světla“* ,ani tma ti nebude tmavá:
noc jako den se rozjasní, * temno je pro tebe tak jako světlo.
Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla.
Dokonale znáš mou duši,* má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu, * spřádán v hlubinách země.
Tvé oči viděly mé skutky * a v tvé knize jsou zapsány všechny;
dny byly stanoveny dříve, * než jediný z nich nastal.
Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože, * jak nesmírné je jejich množství!
Kdybych je měl sečíst – je jich víc než písku, * dojdu-li na konec, pořád jsem u tebe.
Kéž bys, Bože, zabil bezbožníka: * Vrahové ať se ode mě vzdálí!
Neboť se záludně bouří proti tobě, * zpupně se vyvyšují tvoji protivníci.
Což nemám, Hospodine, v nenávisti ty, kdo nenávidí tebe, * k tvým odpůrcům necítím odpor?
Z celého srdce je nenávidím, * stali se mými nepřáteli.
Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, * zkoušej mě a poznej mé smýšlení!
Pohleď, zda jdu cestou špatnou, * a veď mě cestou odvěkou!
Žalm 139
Vysvoboď mě, Hospodine, od zlého člověka, * chraň mě před násilníkem:
před těmi, kdo v srdci pomýšlejí na zlo, * každodenně podněcují spory,
jako had ostří své jazyky, * zmijí jed se skrývá pod jejich rty.
Nevydávej mě, Hospodine, do rukou bezbožníka, * chraň mě před násilníkem: přemýšlejí, jak by mi podrazili nohy,
zpupní skrývají pro mě léčku, * natahují sítě z provazů, na cestě strojí mi nástrahy.
Pravím Hospodinu: Jsi můj Bůh, * slyš, Hospodine, mou úpěnlivou prosbu!
Hospodine, Pane, mocná má spáso, * v den boje mi kryješ hlavu.
Neplň, Hospodine, přání bezbožníka, * nedej zdar jeho plánu!
Zvedají hlavu, kdo mě obkličují, * ať je zasáhne zloba, kterou mají na rtech!
Ať na ně prší žhavé uhlí; * ať je srazí do jámy, aby se už nevzchopili!
Pomlouvač neobstojí v zemi, * náhlé neštěstí postihne násilníka.
Vím, že se Hospodin zastává ubožáka, * chudým zjednává právo.
Ano, spravedliví budou chválit tvé jméno, * upřímní budou u tebe bydlet.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 140
Hospodine, volám k tobě, pospěš mi na pomoc, * slyš můjhlas, když k tobě volám.
Má modlitba ať je před tebou jako kadidlo,
mé zvednuté dlaně jako večerní oběť.
Postav, Hospodine, stráž k mým ústům, * hlídku k bráně mých rtů.
Neskloň mé srdce ke zlému, abych se nedopouštěl zločinů, * abych s pachateli bezpráví nejídal jejich vybraná jídla.
Když mě udeří spravedlivý, je to laskavost, * když mě pohaní, je to prohlavu olej.
Neodmítne ho má hlava, * avšak pod tíží jejich zloby se budu stále modlit.
U skály byla propuštěna jejich knížata, * slyšela, jak laskavá byla má slova.
Jako když se oře a vláčí půda, * jejich kosti byly rozmetány u jícnu podsvětí.
K tobě, Hospodine, Pane, se obracejí mé oči, * k tobě se utíkám,nevydávej mě smrti!
Zachraň mě před léčkou, kterou mi nastražili, * před tenaty pachatelů křivd.
Ať bezbožní společně padnou do svých sítí, * ale já ať z nich šťastně vyváznu!
Žalm 141
Hlasitě k Hospodinu volám, * hlasitě Hospodina zapřísahám.
Vylévám před ním svou starost, * svou tíseň mu vypravuji.
Když můj duch ve mně chřadne, * ty znáš mou cestu.
Na stezce, po níž kráčím, * mi nastražili léčku.
Hledím napravo a vidím, * že nikdo nemá na mě ohled.
Nemám se kam utéci, * nikdo se nestará o můj život.
Volám k tobě, Hospodine, † říkám: Tys mé útočiště, * můj úděl v zemi živých.
Všimni si mého nářku, * vždyť jsem tak zbědovaný.
Vysvoboď mě od těch, kdo mě pronásledují, * jsou silnější než já.
Vyveď mě ze žaláře, * abych chválil tvé jméno.
Obklopí mě spravedliví, * až se mě ujmeš.
Žalm 142
Hospodine, slyš moji modlitbu, pro svou věrnost popřej sluchu mé úpěnlivé prosbě, * vyslyš mě pro svou spravedlnost.
Nepoháněj na soud svého služebníka, * nikdo z živých není před tebou spravedlivý.
Neboť nepřítel pronásleduje mou duši, k zemi srazil můj život, * uzavřel mě v temnotách jako dávno zemřelé.
Můj duch ve mně chřadne, * srdce mi strnulo v nitru.
Vzpomínám si na dávné dny, uvažuji o všech tvých činech, * myslím naskutky tvých rukou.
Rozpínám k tobě své ruce, * má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.
Rychle mě vyslyš, Hospodine, * neboť duch můj malátní.
Neskrývej předemnou svou tvář, * ať nejsem jako ti, kdo klesají do hrobu.
Dej, ať záhy dojdu tvé milosti, * vždyť v tebe doufám.
Ukaž mi cestu, poníž mám kráčet, * neboť k tobě zvedám svou duši.
Vysvoboď mě od mých nepřátel, Hospodine, * k tobě se utíkám.
Pouč mě, abych konal tvou vůli, * vždyť ty jsi můj Bůh!
Dobrotivý je tvůj duch, * ať mě vede rovným krajem.
Pro své jméno, Hospodine, zachovej mě naživu, * ve své spravedlnosti vyveď mě z tísně!
Ve své milosti znič mé nepřátele * a zahub všechny, kdo mě tísní, neboť já jsem tvůj služebník.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.