Žalm 17
Miluji tě, Hospodine, má sílo,* Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj!
Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám,* můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má!
Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála,* a od svých nepřátel budu vysvobozen.
Obklopil mě smrtící příboj,* přepadly mě záhubné přívaly,
ovinula mě osidla podsvětí,* ohrozily mě léčky smrti.
Ve své tísni jsem vzýval Hospodina, k svému Bohu jsem volal o pomoc:* Ze své svatyně slyšel můj hlas, mé volání proniklo k jeho sluchu.
Zachvěla se a zatřásla země, zakolísaly základy hor a zachvěly se,* neboť vzplál hněvem.
Vystoupil kouř z jeho chřípí, sžírající oheň z jeho úst,* žhavé uhlí od něho vzplálo.
Nebesa sklonil a sestoupil,* černý mrak byl pod jeho nohama.
Jel na cherubu a letěl,* nesl se na křídlech větru.
Jako rouchem se temnotou oděl,* zahalil se do tmavých vod, do hustých mračen.
Bleskem v jeho dohledu vzplálo žhavé uhlí. Z nebe Hospodin zahřměl,* Nejvyšší zaburácel svým hlasem.
Vyslal své šípy a rozptýlil je,* vyslal přemnohé blesky a rozdrtil je.
Tu se ukázala dna oceánů, základy země byly obnaženy,* když Hospodin pohrozil, když zavanul dech jeho hněvu.
Napřáhl svou ruku z výšin a uchopil mě,* vyprostil mě ze spousty vod,
vyrval mě mému mocnému nepříteli,* těm, kdo mě nenáviděli, kdo mě předčili silou.
Přepadli mě v den pro mě osudný,* ale Hospodin se mě zastal.
Vyvedl mě na volné prostranství,* vysvobodil mě, protože mě má rád.
Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti,* odměnil mě podle čistoty mých rukou.
Vždyť jsem zachovával Hospodinovy cesty,* nevzdálil jsem se hříchem od svého Boha.
Neboť jsem míval na zřeteli všechny jeho příkazy,* jeho nařízením jsem se nevyhýbal,
ale byl jsem před ním bez úhony,* uchoval jsem se bez viny.
Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, podle čistoty mých rukou,* kterou vidí svýma očima.
K dobrému člověku se chováš dobrotivě,* s bezúhonným zacházíš láskyplně,
s upřímným jednáš upřímně,* s vychytralým však obezřetně.
Neboť pokorný lid ty zachraňuješ,* ale ponižuješ oči zpupných.
Ano, ty Hospodine, zažehuješ mou svítilnu,* mou temnotu ozařuješ, můj Bože!
S tebou se vrhám na šiky nepřátel* a hradby ztékám se svým Bohem.
Boží cesta je dokonalá, Hospodinovo slovo, tříbené ohněm,* štítem je všem, kdo se k němu utíkají.
Neboť kdo je Bohem kromě Hospodina,* kdo je skálou kromě našeho Boha?
Bůh, který mě opásává silou,* činí mé chování dokonalým,
mým nohám dal hbitost jako nohám laní a postavil mě na výšiny,* mé ruce vycvičil k boji a mé paže k napínání bronzového luku.
Dals mi svůj záchranný štít, tvá pravice mě podpírala* a tvá starostlivost mě učinila mocným.
Mým krokům jsi otevřel širokou cestu,* proto nezakolísaly mé nohy.
Honil jsem své nepřátele a dostihl je,* nevrátil jsem se, dokud jsem je úplně nezničil.
Potřel jsem je, že se nemohli vzchopit,* padli mi pod nohy.
Opásals mě statečností k boji,* pode mě srazils mé protivníky,
zahnals na útěk mé nepřátele a zničil ty,* kdo mě nenávidí.
Křičeli o pomoc, ale nikdo jim nepomáhal,* volali k Hospodinu, ale neslyšel je.
Rozdrtil jsem je jako prach ve větru,* jako bláto na ulicích jsem je rozšlapal.
Vyprostils mě, když se lid bouřil, vládcem národů jsi mě ustanovil.* Slouží mně lid, který jsem neznal,
poslouchají mě na jediné slovo.* Cizinci se ucházejí o mou přízeň,
strachem jsou stiženi,* v hrůze opouštějí své tvrze.
Ať žije Hospodin, požehnána buď moje Skála,* sláva buď Bohu, mému spasiteli!
Bohu, který mě pověřil odplatou,* pod moji moc národy sklonil.
Vysvobodil jsi mě od mých nepřátel, povýšils mě nad moje odpůrce,* vyrvals mě z násilníkovy moci.
Proto tě budu, Hospodine, mezi národy chválit,* opěvovat chci tvoje jméno.
Veliká vítězství jsi popřál svému králi, dáváš přízeň svému pomazanému,* Davidovi a jeho potomstvu navěky.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 18
Nebesa vypravují o Boží slávě * a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu, * noc noci sděluje poučení.
Není to slovo a nejsou to řeči, * jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol, * až na konec světa jejich slova.
Tam rozestřel stan pro slunce, † které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, * jásá jako rek, když se do běhu dává.
Na jednom okraji nebe vychází † a obíhá až na jeho druhý okraj, * nic se nemůže skrýt před jeho žárem.
Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,* Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci,* Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky.* Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.
Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata,* sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.
I tvůj služebník si na ně dává pozor* a velmi bedlivě je zachovává,
kdo však pozná každé pochybení?* Očisť mě od chyb, jež jsou mi skryty!
Chraň svého služebníka před zpupností,* ať mě neovládne!
Pak budu bez úhony* a vyvaruji se velkého hříchu.
Nechť se ti líbí slova mých úst i smýšlení mého srdce,* Hospodine, má Skálo, vykupiteli můj!
Žalm 19
Kéž tě vyslyší Hospodin v den tísně * a ochrání tě jméno Jakubova Boha!
Kéž ti ze svatyně sešle pomoc * a podporu ti poskytne ze Siónu!
Kéž se rozpomene na všechny tvé dary * a tvá oběť je mu milá!
Kéž ti udělí, co si žádá tvé srdce, * a splní ti každý tvůj záměr.
Nad tvým vítězstvím zajásejme, † korouhve vztyčme ve jménu svého Boha, * kéž splní Hospodin všechna tvá přání!
Nyní vím, že Hospodin dal vítězství svému pomazanému, † vyslyšel ho ze svých svatých nebes, * silnou svou pravicí, jež dává vítězství.
Síla jedněch je ve vozech, síla druhých v koních, * ale naše síla je ve jménu Hospodina, našeho Boha.
Tamti se zhroutili a padli, * my však stojíme a vytrváme!
Hospodine, dej vítězství králi, * vyslyš nás, když k tobě voláme!
Žalm 20
Hospodine, z tvé síly se raduje král,* jak velice jásá nad tvou pomocí!
Splnil jsi mu, po čem v srdci toužil,* neodepřels, co jeho rty žádaly.
Neboť jsi mu vyšel vstříc s hojným požehnáním,* vsadils mu na hlavu korunu z ryzího zlata.
Žádal od tebe život:* dopřáls mu dlouhá léta na věčné časy.
Veliká je sláva jeho, protožes mu pomohl,* ozdobils ho ctí a vznešeností.
Učinils ho věčným požehnáním,* oblažils ho radostí před svou tváří.
Neboť král doufá v Hospodina,* z milosti Nejvyššího nezakolísá.
Tvá ruka ať dostihne všechny tvé nepřátele,* tvá pravice ať najde ty, kdo tě nenávidí.
Polož je jako do žhoucí pece, jakmile se objeví tvoje tvář.* Hospodin ať je stráví ve svém hněvu, ať zhltne je oheň.
Vyhub ze země jejich plémě,* jejich potomstvo mezi lidmi!
I kdyby se pokoušeli o zlo proti tobě a úklady vymýšleli,* nic nezmohou,
neboť je obrátíš na útěk,* lukem svým namíříš na jejich tváře.
Povstaň, Hospodine, ve své síle,* tvou moc oslavíme zpěvem!
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 21
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? * Daleko jsi od mých proseb, od mého hlasitého nářku.
Bože můj, volám ve dne – a neslyšíš, * v noci – a nevšímáš si mě.
Ty však trůníš ve svatyni, * chloubo Izraele!
V tebe doufali naši otcové, * doufali a zachránils je.
K tobě volali a byli vysvobozeni, * v tebe doufali a nebyli zklamáni.
Já však jsem červ, a ne člověk, * na pohanu lidem, na potupu chátře.
Posmívají se mi všichni, kdo mě vidí, * šklebí rty, pokyvují hlavou:
„Spoléhal na Hospodina, ať ho vysvobodí, * ať ho zachrání, má-li ho rád!“
Ano, tys mě vyvedl z matčina lůna * a dávals mi bezpečně spočinout na jejích ňadrech.
Na tebe jsem byl odkázán od narození, * od klína mé matky jsi ty mým Bohem.
Nevzdaluj se ode mě, neboť jsem v tísni, * buď blízko, vždyť nemám pomocníka.
Obklopuje mě množství býků,* bašanští tuři mě obkličují.
Své tlamy na mě otvírají* jak dravý lev řvoucí.
Roztékám se jako voda, všechny kosti se mi rozpojily,* mé srdce je jako vosk, roztavuje se mi v útrobách.
Hrdlo mám vyschlé jako střepina* a jazyk se mi přilepil k patru, přivedls mě do prachu smrti.
Neboť mě obkličuje smečka psů, tlupa zlosynů mě svírá.* Probodli mi ruce i nohy,
spočítat mohu všechny své kosti.* Zevlují, pasou se pohledem na mě;
dělí se o můj oděv,* losují o můj šat.
Ty však, Hospodine, nestůj daleko,* má sílo, pospěš mi na pomoc!
Mou duši od meče vysvoboď,* z drápů psa můj život,
zachraň mě ze lví tlamy,* mě ubohého z buvolích rohů!
Budu vyprávět svým bratřím o tvém jménu,* uprostřed shromáždění budu tě chválit.
„Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho, slavte ho,* všichni z Jakubova potomstva, boj se ho, celé Izraelovo plémě!
Nezošklivil si ubožákovu bídu, nepohrdl jí,* neskryl před ním svou tvář, vyslyšel ho, když k němu křičel.“
Pro něj ho budu chválit ve velkém shromáždění,* své sliby splním před těmi, kdo ho ctí.
Chudí se najedí do sytosti,* kdo hledají Hospodina, budou ho chválit: „Navěky ať žije vaše srdce!“
Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí všechny končiny země,* před ním se skloní všechna lidská pokolení,
protože Hospodinu náleží vláda,* on sám panuje nad národy.
Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi,* před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach. I má duše bude pro něho žít,
mé potomstvo bude mu sloužit.* Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení,
lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost:* „To udělal Hospodin!“
Žalm 22
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, * dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout. * Občerstvuje mou duši,
vede mě po správných cestách * pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle, * nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl, * ty jsou má útěcha.
Prostíráš pro mě stůl * před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem, * má číše přetéká.
Štěstí a přízeň mě provázejí * po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě * na dlouhé, předlouhé časy.
Žalm 23
Hospodinu náleží země i to, co je na ní, * svět i ti, kdo jej obývají.
Neboť on jej založil nad moři, * upevnil ho nad proudy vod.
Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, * kdo smí stát na jeho svatém místě?
Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, † jehož duše nebaží po marnosti, * kdo svému bližnímu křivě nepřísahá.
Ten přijme požehnání od Hospodina, * odměnu od Boha, svého spasitele.
To je pokolení těch, kdo po něm touží, * kdo hledají tvář Jakubova Boha.
Zdvihněte, brány, své klenby, † zvyšte se, prastaré vchody, * ať vejde král slávy!
Kdo je ten král slávy? † Silný a mocný Hospodin, * Hospodin udatný v boji.
Zdvihněte, brány, své klenby, † zvyšte se, prastaré vchody, * ať vejde král slávy!
Kdo je ten král slávy? † Hospodin zástupů, * on je král slávy!
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.